Letné svetlo a potom príde noc

Jón Kalman Stefánsson
Artforum • 2014

Neveľká dedina na západe Islandu, drsná príroda, miesto na hranici ľudskej obyvateľnosti. Prevratné spoločenské zmeny konca 20. storočia akoby toto miesto obchádzali. Nič sa tu neutají: vzťahy, strast...vzťahy, strasti, radosti živo zreťazené v príbehoch miestnych vidiečanov. Rozprávač (snáď kolektívne vedomie dediny) vie o všetkom, čo sa tu deje: presne popisuje, s múdrosťou a nadhľadom komentuje, kladie otázky. Jednu zvlášť naliehavo: odkiaľ a kam smerujeme? Túžba, samota či smrť, neľahké témy, ktoré sú tu však oslobodené od akéhokoľvek sentimentu alebo pátosu. Naopak: cez priamočiare a zároveň poetické príbehy pôsobí rozprávanie jednoducho, nenásilne, plynie s ľahkosťou, svoje samozrejmé miesto tu má irónia a humor. Stefánsson za román roku 2005 dostal najprestížnejšiu islandskú literárnu cenu a bol nominovaný na Cenu severskej rady.
Viac

Knihy tip na knihu Zápisník

uplynulý rok knižní filmový príbeh smutný príbeh skvostná obrazotvornosť veľký krásny milostný príbeh dojemný príbeh malý život malý život schopná príbeh brutálni futuristka svetová knihovňa romantické osudy politické problémy uplynulý rok

Na psaní tohohle článku se každý rok velmi těším a zároveň je to ten nejtěžší ze všech, protože určit, jaké nejlepší knihy jsem za uplynulý rok přečetla, to je setsakramentsky těžké rozhodování. I když pro letošek to bylo o něco lehčí než obvykle; souvisí to zřejmě s tím, že jsem přestala bezmyšlenkovitě hltat jednu novinku za druhou a začala si čtení konečně pečlivěji vybírat. Přestala[...]

knižní leto pracovní busy malý život skvelý veľký Roman malý život politické problémy neapolská sága veľký hit knižní zdroje holý život snová obálka

Jako už tradičně jsem si řekla, že shrnu v jednom článku své léto. Knižní léto. Krom spousty knih to bylo děsně pracovní, busy, workinghard a vůbec. A bylo to boží ze dvou důvodů - zaprvé mám pocit, že moje práce má smysl, což je tak obohacující, že všechno to půlnoční mailování a instagramování mě neštve (nebudu zase tak sluníčková, abych tvrdila, že vždycky jsem z toho bez sebe nadšením)[...]

Neveľká dedina na západe Islandu, drsná príroda, miesto na hranici ľudskej obyvateľnosti. Prevratné spoločenské zmeny konca 20. storočia akoby toto miesto obchádzali. Nič sa tu neutají: vzťahy, strasti, radosti živo zreťazené v príbehoch miestnych vidiečanov. Rozprávač (snáď kolektívne vedomie dediny) vie o všetkom, čo sa tu deje: presne popisuje, s múdrosťou a nadhľadom komentuje, kladie otázky. Jednu zvlášť naliehavo: odkiaľ a kam smerujeme? Túžba, samota či smrť, neľahké témy, ktoré sú tu však oslobodené od akéhokoľvek sentimentu alebo pátosu. Naopak: cez priamočiare a zároveň poetické príbehy pôsobí rozprávanie jednoducho, nenásilne, plynie s ľahkosťou, svoje samozrejmé miesto tu má irónia a humor. Stefánsson za román roku 2005 dostal najprestížnejšiu islandskú literárnu cenu a bol nominovaný na Cenu severskej rady.

Mohlo by sa vám páčiť