Pro mne jednoznačně nejlepší kniha tohoto roku. // Kurwa czytaj

Světlana Alexijevič

Zinkoví chlapci

Pistorius & Olšanská - 2016
312 strán
ISBN: 9788087855751
Originálny názov: Zinky Boys: Soviet Voices from the Afghanistan War
Séria: Голоса утопии
Goodreads
4.34

V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků.Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Poprvé vyšla v roce 1989 a v tehdejším Sovětském svazu způsobila velké pozdvižení, vášnivé diskuse a dokonce i soudní proces. Znamenala však i předěl v autorčině životě i díle. Po dvou knihách s poměrně nekonfliktními tématy Velké vlastenecké války se zde Alexijevičová poprvé dostala do zásadního sporu s oficiální doktrínou i míněním velké části ruské společnosti. Sama o svých zážitcích z návštěvy Afghánistánu mluví jako o klíčovém zlomu ve svých úvahách o podstatě komunistického režimu a ve své nobelovské řeči tento okamžik popisuje takto: Musím přiznat, že jsem se nestala svobodnou ze dne na den. (…) Než jsem jela do Afghánistánu, věřila jsem v socialismus s lidskou tváří. Zpátky jsem se vrátila prostá všech iluzí. „Odpusť mi, otče,“ řekla jsem při našem setkání, „vychoval jsi mě ve víře v komunistické ideály, ale stačilo vidět, jak sotva odrostlí sovětští studenti (…) zabíjejí v cizí zemi lidi, jež neznají, a všechna tvá slova se obrátila v prach. Jsme vrazi, tati, chápeš?!“ Kniha Zinkoví chlapci není rozborem válečné situace, ani výčtem akcí se statistikou padlých. Je sestavena z rozhovorů se sovětskými vojáky přeživšími afghánskou válku a také s příbuznými těch, kteří se z ní vrátili v zinkových rakvích. A právě mozaika těchto útržků vzpomínek a úvah vydává svědectví o nesmyslnosti a hrůze celého tažení, o mravním rozvratu a naprosté devalvaci lidského života, jež přineslo. Má neobyčejnou dokumentární sílu a je velmi aktuální navzdory osmadvaceti rokům, které uplynuly od jejího vydání i od ukončení afghánské agrese.

Recenzie

Svetlana Alexijevič: Zinkoví chlapci

Už nechcela písať o žiadnej vojne. Bála sa ďalších príbehov o ľudskom utrpení, o zbytočnej smrti. Práca na knihe o osudoch ruských žien vo Veľkej vlasteneckej vojne - Vojna nemá ženskú tvár - ju, podľa jej vlastných slov, fyzicky aj psychicky úplne vyčerpala. Lenže v osemdesiatych rokoch začali sovietskym matkám a manželkám z Afganistanu voziť zinkové rakvy a Svetlana Alexijevič nevládala[...]

Čítať ďalej

Zinkoví chlapci – Světlana Alexijevič

Pro mne jednoznačně nejlepší kniha tohoto roku. A to, pokud počítám knihy vydané v tomto roce a pokud počítám knihy, které jsem v tomto roce četl, tak se dělí o první a druhé místo s Uličkou od Gail Tsukiyamy (to přechýlení je oči i uši trhající). --- Světlana Alexijevič je běloruská spisovatelka oceněná Nobelovou cenou.…

Čítať ďalej

RECENZIA: Svetlana Alexijevič - Zinkoví chlapci (Absynt, 2016)

HODNOTENIE:   ****"Zinkové rakvy vtedy ešte nevidel nikto. To až potom sme sa dozvedeli, že sa už do mesta vozili, ale pochovávali sa tajne, v noci a na náhrobných doskách sa písalo: "umrel" namiesto "zahynul." (s.31).  Tak ako majú Američania svoju traumu, ktorá sa nazýva Vietnam, tak podobnú traumu má aj Rusko. Volá sa Afganistan. Nezmyselný desaťročný vojnový konflikt (1979 -1989) si[...]

Čítať ďalej

Svetlana Alexijevič - Zinkoví chlapci

Ďalšia nezmyselná vojna. Pod zámienkou „pomoci“. Ďalšie vyhasnuté životy. Prečo? Lebo to chcela vlasť? Lebo bude každý hrdinom? Lebo keď prídu domov, bude sa im lepšie žiť? Také odporné klamstvá. Ale ľudia verili. Verili, pretože ich o to požiadala ich krajina. A to bolo sväté. Takto boli všetci vychovávaní. Bola to ich česť a povinnosť!Svetlana zase nechcela mlčať, keď vedela, čo sa deje.[...]

Čítať ďalej